LONDON | STEP OUT OF YOUR COMFORT ZONE

3/31/2017

Ahoj všichni, všimla jsem si, že jsem úplně vynechala "Monthly randoms" články a ráda bych je i takhle pozpátku napsala. Přijde mi to jako fajn vzpomínka a vím, že vás tyhle články s milionem fotek stejně baví nejvíc. Jinak se mi pomalu blíží konec školy, do Londýna konečně přišlo pořádné jaro a užívám si to tady teď ještě víc než kdy předtím. Sluníčko totiž dělá Londýn ještě tak o milion procent víc božskej, než Londýn normálně je.

Před sebou už mám jen poslední dvě jízdy do školy a pak si budu hledat stáž a psát dissertation (15.000 slov). Uf uf uf. Nebude to sranda, ale to nebyly ani začátky ve škole, kde to je nakonec paráda. V Londýně jsem se naučila, že když z něčeho máte obavy, tak nejtěžší je udělat ten první krok, pak už to jde hladce a většinou to přinese ovoce. Proč říkám, že v Londýně. Není to, že bych  tohle všechno nevěděla už dřív. Věděla. Slyšela jsem o tom mluvit lidi, ale nikdy jsem to nezažila na vlastní kůži. Myslím jako ne tak intenzivně. Co jsem se přestěhovala do Londýna, tak jsem čelila tolika výzvám jako nikdy předtím... 

Člověk je schopný velkejch věcí, jen nesmí mít strach. Každý máme někdy strach a není se za co stydět, protože to je projevem, že nám na tom něčem, čeho se bojíme, záleží... Když to přijde na mě, tak si pořád dokola opakuju, že v komfortní zóně se zázraky nedějí. 

Ty se dějí tam venku, když uděláte ten kouzelný první krok vpřed. Proč kouzelný? Tam venku je totiž pořád většina lidí, co ten krok nikdy neudělala. Chcete patřit mezi ně? Nebo to zkusíte stejně jako jsem to zkusila já? Uděláte to jednou a pak už nebudete chtít žít jinak. V komfortní zóně je to totiž docela nuda, haha. A to mě přivádí na další důležitou myšlenku. 

Je třeba to dělat pravidelně. Nemyslete si, že jednou vystoupíte z komfortní zóny a váš život se od základů změní.   Nezmění. Jde o to, že vystoupíte-li jednou, dvakrát, třikrát, stane se to pro vás snadnější a s tím by měla stoupat i laťka, kterou si nastavíte... Takže když vystoupíte z komfortní zóny po dvacáté, půjde o něco mnohem většího, než o co šlo, když jste to udělali poprvé.

Rozumíte mi, co tím chci říct? A takhle se vám nakonec dostane těch velkých úspěchů (v uvozovkách "velkých"). Respektive vlastně toho, co je společností vnímáno jako velké úspěchy, haha. Ale byly by to opravdu tak velké úspěchy, kdyby jich dosáhla většina? Nemyslím si. Navíc si myslím, že každý z nás je schopen velkých věcí. Tak se přestaňte limitovat, hledat důvody proč ne a posouvejte své hranice vpřed. Pusu <3


You Might Also Like

2 komentářů

Děkuji za návštěvu a každý komentář <3

Popular Posts

Like us on Facebook

Youtube