LONDON | NÁZOR NA BLOGERKU ROKU, UK ZÁSUVKY, UNI TIME
10/30/2016
Pondělí i úterý jsem vždy celej den ve škole. Díky tomu jsem mimo jiné přišla na to, že můj Mac opravdu nevydrží od rána do večera, jak jsem si myslela. A je pěkně otravný, když kromě nabíječky musíte tahat ještě i adaptér na uk zásuvky. No a kdybych si koupila uk nabíječku, tak to taky zrovna nezachráním, protože by ve výsledku nebyla o tolik menší, než moje nabíječka+adaptér. Přijde mi, že v tomhle tu jsou fakt pozadu - ty zásuvky jsou tak nepraktické! Ale možná tomu prostě jenom nerozumím...
Jinak bych vám chtěla moc poděkovat za nominaci do Blogerky roku! Chci to udělat co nejdřív, než toho všeho zase bude plnej internet jako každej rok. Tady bych asi zastavila. Tenhle článek měl totiž vyjít už v úterý, bohužel mě přepadl nějaký bacil, takže ho vydávám až teď, když už je Blogerky roku samozřejmě dávno plnej internet. A teď zase zpátky na začátek, jo?
Nevím jak vás, ale po nějaké době mě to všechno kolem Blogerky roku vždycky začne otravovat. Rozumím tomu, že když bloger/ka nasdílí žádost o hlas jednou denně na všechny její/jeho sociální sítě, tak to má mnohem větší dosah, než kdyby to sdílela obden jenom na Facebook nebo Instagram. A neříkám, že to je špatně. Jenom pak mám chuť na měsíc vypnout všechny moje sociální sítě a připojit se až po galavečeru Blogerky, haha. Prostě si myslím, že to pak může mít spíš opačný efekt. Věrnej čtenář si vás vždycky najde, ne? Na druhou stranu chápu, že blogerská scéna už je poněkud přehlcená a četnějším sdílením nebo zaplacenou reklamou můžeme úspěchu dost efektivně pomoci. Zásadní věc v blogování je být vidět. Z toho pak plyne otázka, do jaké míry to je láska čtenáře k blogu a do jaké jen vliv reklamy, co ho vede k tomu poslat hlas. Nicméně tohle je v závěru asi jedno.
Tímto jsem ale chtěla říct hlavně to, že nevidím nic špatného na tom, když si bloger/ka říká o hlasy. Naopak si myslím, že je potřeba, aby dal/a svým čtenářům vědět, že mají možnost pro její/jeho blog hlasovat. Jen bych se držela motta "Všeho s mírou". Docela krátké sdělení co? Ale to bych nebyla já, kdybych o tom nenapsala sáhodlouhý odstavec, haha.
Jinak rozhodně souhlasím s názorem, že pro blogera je dostat se do TOP 10 příjemnou odměnou, protože ačkoliv si lidé pořád myslí svoje, tak za blogem stojí opravdu hodiny a hodiny práce. A velmi se těším na den, kdy společnost konečně začne respektovat blogování jako opravdovou práci. Protože si myslím, že ačkoliv je to na dobré cestě, tak tam jsme se v Česku zatím ještě nedostali. No a to je pro dnešek asi všechno moji milovaní, a pokud byste chtěli v Blogerce hlasovat pro můj blog, tak odkaz sdílím tady. Pusu! <3
Nevím jak vás, ale po nějaké době mě to všechno kolem Blogerky roku vždycky začne otravovat. Rozumím tomu, že když bloger/ka nasdílí žádost o hlas jednou denně na všechny její/jeho sociální sítě, tak to má mnohem větší dosah, než kdyby to sdílela obden jenom na Facebook nebo Instagram. A neříkám, že to je špatně. Jenom pak mám chuť na měsíc vypnout všechny moje sociální sítě a připojit se až po galavečeru Blogerky, haha. Prostě si myslím, že to pak může mít spíš opačný efekt. Věrnej čtenář si vás vždycky najde, ne? Na druhou stranu chápu, že blogerská scéna už je poněkud přehlcená a četnějším sdílením nebo zaplacenou reklamou můžeme úspěchu dost efektivně pomoci. Zásadní věc v blogování je být vidět. Z toho pak plyne otázka, do jaké míry to je láska čtenáře k blogu a do jaké jen vliv reklamy, co ho vede k tomu poslat hlas. Nicméně tohle je v závěru asi jedno.
Tímto jsem ale chtěla říct hlavně to, že nevidím nic špatného na tom, když si bloger/ka říká o hlasy. Naopak si myslím, že je potřeba, aby dal/a svým čtenářům vědět, že mají možnost pro její/jeho blog hlasovat. Jen bych se držela motta "Všeho s mírou". Docela krátké sdělení co? Ale to bych nebyla já, kdybych o tom nenapsala sáhodlouhý odstavec, haha.
Jinak rozhodně souhlasím s názorem, že pro blogera je dostat se do TOP 10 příjemnou odměnou, protože ačkoliv si lidé pořád myslí svoje, tak za blogem stojí opravdu hodiny a hodiny práce. A velmi se těším na den, kdy společnost konečně začne respektovat blogování jako opravdovou práci. Protože si myslím, že ačkoliv je to na dobré cestě, tak tam jsme se v Česku zatím ještě nedostali. No a to je pro dnešek asi všechno moji milovaní, a pokud byste chtěli v Blogerce hlasovat pro můj blog, tak odkaz sdílím tady. Pusu! <3
Naše školní kavárnička, respektive jedna z nich. Tohle není jako na MUP, kde jsme měli jednu příšernou rádoby kavárnu s ještě příšernějším kafem, která zavírala ve 4 hodiny. Což bylo směšné vzhledem k tomu, že jsme měli přednášky někdy až do půl osmé. |
Nevím proč, ale na selfiečkách s kamarády vypadám vždycky nějak takhle :D |
O library session jsme měli postavit něco z lega. S B. jsme vytvořily tohle. |
Nebo taky takhle... |
4 komentářů
Gratuluji k nominaci. :) Jinak ale chápu. Mě se to teda vůbec nedotýká, ale stačí když vidím, jak to některé blogerky, co jsou nominované prožívají a opravdu VŠUDE, VŠUDE jsou žádosti o hlasy, mě jako jejich čtenáře to fakt potom začne otravovat a má to spíš opačný účinek, jak píšeš.
OdpovědětVymazatDays of Daysy
Děkuju! <3 Viď? Občas je toho prostě příliš.
VymazatHezký článek! Taky jsem nominovaná v Blogerce Roku, což mě moc potěšilo a taky mě potěšilo, když mi někdo napsal zprávu, že pro mě hlasoval. Ano, je to milé, ale už aby bylo po této soutěži! :D Přijde mi, že nikde nevidím nic jiného než blogerky, které vyzývají k hlasování. Jasně, je to každého věc, ale já se s tímto přístupem moc neztotožňuji a odezva od čtenářů u mých článků má pro mě mnohem vyšší cenu :)
OdpovědětVymazatPetra Bartáková
Děkuju moc! <3 To zahřeje u srdíčka, viď? <3 Taky si myslím, že odezva u článků je mnohem důležitější, než soutěž samotná. Mnoho čtenářů má oblíbených blogů víc, ale v Blogerce se musí v každé kategorii rozhodovat jen pro jeden jediný blog... Navíc pokud se bloger nedostane do TOP 10, tak ani neví, kolik lidí pro něj hlasovalo, takže to ztrácí význam...
VymazatDěkuji za návštěvu a každý komentář <3