ZÁSNUBY SEM, ZÁSNUBY TAM | A VY ZASE ZAČÍNÁTE OD NULY SE ZMRZLINOU V MRAZÁKU

7/11/2017


ZÁSNUBY SEM, ZÁSNUBY TAM. No a vy zase začínáte od nuly. V cizí zemi, úplně sami, se zmrzlinou v mrazáku (teď u mě vede cookie dough flavour). Jste o něco starší, než tomu bylo při posledním pokusu. A s tím rozdílem, že tady máte tu možnost vyšplhat se buď úplně nahoru (nebo si taky pěkně nadřít zobák). Já se modlím v tu první variantu. Ale teď hezky pěkně na začátek. O šplhání po kariérním žebříčku si můžeme povědět jindy. Teď k se vraťme k tomu pocitu, že jste Bridget Jones level #idontknow.

Nejdřív to byly jen známé, co se vdávaly a měly děti. Bylo mi tak 21 a já jsem si říkala, že to je v pohodě. Bylo to tak fifty fifty na stupnici, kdo tu je vlastně normální a kdo ne - vždyť je to každého věc, kdy do toho praští a navíc ne každej je na vysoké a prostě jsem nad tím vždycky jen mávla rukou. Teď už to jsou ale opravdové kamarádky. Mně je skoro 24 a to zcela mění situaci, přátelé. Chápete. Nutí mě to přemýšlet nad tím, jestli už přece jen nejsem stará na to, nemít aspoň lehce našlápnuto touhle cestou. Řeknu vám to takhle… ikdyby bylo, tak kandidát na ženění nikde, kariéra v nedohlednu a holej zadek na krku, takže mně asi nezbyde nic jiného, než nad tím zase poklidně mávnout rukou.

Neberte to nijak vážně prosím vás. Rozhodně tady nebrečím do polštáře nad tím, že nemám ženicha a brzy možná nebudu mít ani na rohlíky. Spíš jen tak s nadhledem a nahlas polemizuju. To je všechno. Na vdávání se stejně necítím. A děti? To už vůbec ne, haha.

Teď se pojďme na skok vrátit o dva roky zpátky…

To jsem ještě bydlela v Praze, chodila na vysokou školu a měla dlouhodobej vztah. Jeden by řekl, že to byla právě ta cesta, která by ideálně končila tou veselkou. Ovšem jen v případě, že nebudeme koukat na podrobnosti.. ale pouze na ten fakt, že jsem prostě s někým dlouhodobě chodila (teda jako nebyl to jentak někdo - pořád je to pro mě jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě). Nicméně v tom vztahu prostě bylo příliš mnoho háčků, kvůli kterým by to stejně nemohlo dlouhodobě fungovat - myslím jako opravdu dlouhodobě. Svatba a tak. Ale ten hlavní důvod byl podle mě psanej ve vesmíru. Ještě nebyl můj čas. Měla jsem jít dál. 

Já jsem totiž vždycky snila o životě v zahraničí (v Anglii nebo v USA) a velké kariéře. Ale nemyslete,... taky po úžasném muži, s kterým se budeme vzájemně podporovat v našich snech. A ikdyž svatba ne vždy znamená uvázat se k jednomu místu. Tak v tomto případě by to uvázání k jednomu místu bylo. K Praze. (S platem 20 hrubého, velkou kariérou v nedohlednu a o muži nemluvě - kdo ví, pochopí)

O pár měsíců se mi to, že se musím posunout dál, potvrdilo s pohádkářem, o kterém vám sem jednou určitě napíšu, protože ten mě o zkušenosti obohatil opravdu bohatě (řekla bych až pohádkově), haha. A hádám, že jsem nebyla jediná.

No a teď?

Jsem v Londýně. Studuju vysokou školu. Titul budu mít snad brzy v kapse a za pár vyběhnu z pomyslného startu za tou velkou kariérou (berte mě prosím s rezervou jo, mamka vždycky říká, že mám sklony k tomu, být dramatická a má pravdu, teda jako občas). Ale řekněme, že když se zadaří, tak budu mít když už ne tu kariéru tak aspoň víc než těch 20 hrubého v Praze, haha. To jsou pořád vtípky, ale teď vážně. Ve zkratce. 

JÁ SI KONEČNĚ PLNÍM SNY


Jo a mám úžasného kluka. Baví mě, jak jsme jiní, ale zároveň jsme si i tolik podobní. A ikdyž nevím, jak to s námi bude za pár měsíců, tak už mi do života přinesl tolik štěstí, že ať se stane cokoliv - tak já budu vzpomínat v dobrém. Ale jasně že bych si přála, abychom spolu zůstali co nejdýl. Ale to se uvidí. 

Vesmír totiž ví nejlíp, co je pro nás nejlepší... Ale nezapomeňte, že VY JSTE TI, CO OBJEDNÁVAJÍ! 

Takže já si objednávám jednoho Keitha aspoň ještě na jeden rok haha.

No a abych to na závěr nějak podtrhla a uzavřela... Ikdyž se všichni kolem mě vesele vdávají/žení a mají děti, tak to je jejich cesta za štěstím a já jim to moc přeju. Ale vím, že moje cesta to není. Ještě ne. Ne teď. 

Fakt je, že nemůžeme mít všechno. Taky, že všechno má svoje plusy a mínusy, všechno něco stojí a je jen na nás, jakou cestu si vybereme. Ale vězte, že plnit si sny občas prostě znamená něco jako 24 na krku (možná i víc - proto doporučuju nezahálet a začít s tím fakt co nejdřív), ženich v nedohlednu a kariéra na spadnutí... Prostě si představte, že začínáte od nuly ne ve 20 ale o 4 roky později, haha. Ale to neznamená, že jste na tom hůř nebo líp, než někdo jinej. Další pravidlo zní. Neporovnávejte se s ostatními. Jednoduše následujte svoje sny a ono to nějak dopadne. 

Jo a samozřejmě záleží na okolnostech, jo. Ne že tu budu mít nějaké chytráky, co budou psát v komentářích, že jde spojit obojí. Samozřejmě, že ano. Záleží na tom, jaké jsou vaše sny.


You Might Also Like

7 komentářů

  1. Myslím že ten pohádkář nás obě obohatil zlato 👏 Teď se nad tím jen pousmivám😁

    OdpovědětVymazat
  2. Moc vám to na fotce sluší! :) Nejste v Brightonu? :) Podle fotky bych to tak tipla a viděla jsem, z YT, že tam právě jste! :) Já tam byla měsíc a zamilovala se! :) Takže moc závidím! :)
    Sama jsem na tom podobně, právě je mi měsíc 24 a příjde mi, že už to jde z kopce! :D Vůbec nevím, kam se vrtnout a pořád jsem rodičovský mazánek, který je ale takto moc spokojený... ale červík ve mě taky občas hlodá a i dost hluboko! :D :( Přítele mám už skoro dva roky, ale zatím mě žádné závazky nelákají, jsem pořád hrozné dítě! :d Bůh ví, kdy se to změní... svatby okolo jsou ale hrozný tlak a úplně zbytečně! Každý by se měl řídit vlastními sny a žít svůj život bez ohledu na okolí! :)
    Jsem tu u tebe poprvé, ale dávám lajk na všech soc. sítích, budu dál ráda íst tvoje články! :)

    LifestyleBirdie

    OdpovědětVymazat
  3. Mám to podobně - je mi 28, drtivá většina spolužaček a kámošek vdaná a s rodinou a já furt nic :) .

    OdpovědětVymazat
  4. si v mojom veku a najskôr tiež vnímaš, že všetci tvoji rovesníci sa obliekajú do gala a bežia k oltáru... a ty sedíš v posteli s troma plyčovými pandami a pozeráš simpsonovcov... teda, pardón, to je môj prípad :D.
    úplne chápem tvoje pocity a presne viem, čo prežívaš, preciťuješ a... že keď ten čas prísť má, tak určite príde a ty budeš vedieť, že je práve ten moment, kedy sa plánuješ usadiť a začať novú etapu svojho živote ;).

    KEJMY ♥.

    OdpovědětVymazat
  5. No tak naprosto te chapu. Jezisi, o tom bychom si mohly popovidat! Zacinat od nuly, me asi s koncem vztahu skoncil opet i posledni skutecny duvod, proc se vracet do Prahy a jsem zase tam, kde jsem sice nechtela byt, ale zvazuju opet frnknout za hranice. Ted mam obdobi "potrebuju oddych, pak se uvidi, co prijde". Na podzim letim na Bali a docela si umim predstavit, ze mi tam hrabne a zustanu tam ��

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní12/7/17 07:04

    Musím se přiznat, že na tvém blogu jsem nebyla hooodně dlouho a ted jsem na tebe narazila na fb stránce a úplně mě zaujal nadpis článku, tak jsem klikla.. a četla článek jedním dechem :) Od doby, kdy jsem tvůj článek četla naposledy jsi se hodně změnila a mám pocit, že jsi se posunula o pořádný kus dopředu :)

    PS: Takto vlasy ti moc sluší :) Vidím je na tobě poprvé :D:) Jakmile budu mít víc času, než ráno před prací vypít v klidu kafčo, tak to tu musím více prozkoumat :)

    OdpovědětVymazat
  7. Někdy je dobré se zastavit.
    I já mám mnoho kamarádek, které ve 24 už byly vdané a s prckem.
    Teď jsou rozvedené, vdané podruhé, samoživitelky nebo jim to stále drží a já jim to přeji.
    Ale život není soutěž. Nejsou tabulky, že když ti bouchne 24, musíš mít veselku na krku a 5 let dlouhý vztah a mimčo na cestě, i když tlak toho okolí je někdy drtící.
    Je mi přes 30 a tu svatbu jsem taky ještě neměla. ;) Jen před třemi roky jsem našla skvělého chlapa, takže uvidíme, jak to zpytlíkujeme. ;)

    A ženská na plyšáky nikdy není stará. :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a každý komentář <3

Popular Posts

Like us on Facebook

Youtube