MY LIFE TURNED UPSIDE DOWN AND SO DID LONDON

11/22/2017

Je to už rok, co jsem v Londýně. Rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. Aby se pak obrátil ještě několikrát a ještě víc. Když jsem odlétala do Londýna, měla jsem za sebou zvrat v lásce a úplně novej svět před sebou. Tenkrát jsem se v Praze střetla s pohádkářem. S klukem, který povídal několika holkám úplně ty stejný věci a vůbec se za to nestyděl. Nejhorší na tom bylo, že tenhle kluk na veřejnosti vystupoval za největšího andílka, takže by vás ani nenapadlo, co je doopravdy zač. Škoda mluvit. 

Jedny dveře se zavřely, aby se nové otevřely. Tak tomu bývá. Tyhle nové dveře pro mě byly zlomové a znamenaly pro mě svět. Co je Praha oproti Londýnu žejo. Londýn je metropole s neomezenými možnostmi a miliony dalšími dveřmi, jen je otevřít. A pak se otevřely další dveře, které pro mě znamenaly ještě mnohem víc. Potkala jsem kluka. Ještě nikdy jsem nepotkala někoho jako on. A do poslední chvíle jsem věřila, že naše cesty se nemají rozdělit. Ještě ne. Jestli někdy. No prostě jsem to tak cítila. Takže jsem se trápila a čekala na zázrak do poslední minuty (který nepřišel). Ukázalo se, že je sólista a naše cesty se rozdělily (doslova). Já zůstala v Londýně a on se přesunul za svojí zářivou budoucností do LA.

Rozdíl mezi námi je takový, že já vidím štěstí i v jiných věcech, než je kariéra. A sólista taky nejsem, protože jsem už dávno přišla na to, že zázraky se dějí právě ve chvíli, kdy vedle sebe máte někoho, kdo ve vás stoprocentně věří a podporuje vás. A mezi námi - budovat kariéru v Londýně nebo LA nebude zas takovej rozdíl. Nebo jo? Pro něj očividně byl. A nestála jsem mu za to, aby našel způsob, jak zůstat spolu, takže on za to taky nestál.

Nicméně tyhle rozumy moc nefungují na to, co říká srdce a já se v tom teď tady pěkně plácám. On změnil prostředí a já jsem zůstala na tom stejném místě. Ve městě, které ještě před měsícem patřilo nám, což mi to zrovna neulehčuje. Žiju pořád ten stejnej život, jako když jsme tady byli spolu. Život, o kterém on ví všechno. Chodím nakupovat do stejných obchodů, pro kafe do toho stejného Starbucksu a Oxford Street nebo Covent Garden se taky nezměnila. Až na to, že on už tady není. 

Kdežto on má teď život, o kterém já nevím vůbec nic. A nejsmutnější na tom všem je, že za vším mým trápením je člověk, který mi byl posledních 8 měsíců nejbližší, a do kterého jsem se bezhlavě zamilovala, ikdyž jsem si to prvních pár měsíců neúprosně zakazovala. Asi jsem věděla proč. Víte, to vědění, že člověk, kterého tolik milujete, se vás dobrovolně vzdal... je hrozný. Ale milujete ho tak moc, že přes všechna ta fakta, ho prostě milujete dál, protože nejde přestat. Myslíte na něj, když usínáte a hrajete si s myšlenkou "co kdyby". I tak ale víte, že člověk, co vás takhle trápí, není hoden vaší lásky. A to ikdyby mu stokrát došlo, že to byla chyba. I přesto si s těmi myšlenkami hrajete dál, protože vám strašně chybí a nechcete uvěřit tomu, že by to mezi vámi mělo skončit takhle. Objímáte ten polštář, co jste od něj dostali a nepřestáváte si přát, aby to nakonec mělo šťastnej konec. Doufáte.

Já jsem si fakt myslela, že jsem konečně potkala prince. Všechno tomu nasvědčovalo. Akorát nepřijel na bílém koni. A to princ ani nemusí, ale měl by udělat všechno, co vám na očích vidí a nosit vás na rukou. Ten můj mě nenosil. Vlastně udělal pravý opak. Otočil mi život vzhůru nohama, odjel a nechal mě se tu topit. A to by ten opravdový princ neudělal. Tomu pravému by záleželo na tom, jak se cítím. Žejo?

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Achjo to je tak krásné! Nejdřív jsem koukala na fotky a říkala jsem si ''ta se tam má tak hezky'' až po přečtení je mi normálně smutno i za tebe a je blbý jak se člověk nakonec splete v lidech, do kterých by to vůbec neřekl. Držím ti palce, jsi krásná a žiješ v nekonečném městě ( co bych za to dala :D ) on se ten opravodý princ objeví a třeba tentokrát fakt i na koni :D :)

    MagicBeautyLife

    ReplyDelete

Děkuji za návštěvu a každý komentář <3

Popular Posts

Like us on Facebook

Youtube